Dánio, aneb jak tyto neposedné rybky znají odborníci

Danio, Brachydanio a Devario jsou latinské názvy pro rybky česky nazvané Dánia. Při čem je Brachydanio nahrazováno označením Danio. Dania se dělí na základní druhy, které jsou standardně uznávané a pak na značné množství kříženců, u kterých nelze poznat ani o jaké ryby se původně jednalo.
Danio je zároveň nesmírně důležitou rybkou pro vědce, kteří na ní testují až neuvěřitelné věci. Například automatickou regeneraci orgánů. Nejvýznamněji se podílí na experimentech ohledně srdce, očí, nebo nervové soustavy. Bohužel ne všechny druhy dánií se k těmto účelům dají použít. Nejčastěji je používáno nejznámější z dánií a to Dánio pruhované (Brachydanio Rerio) u nás nazývané jako zebřička a v angličtině jako Zebrafish.
Naprosto všechny druhy mají společných několik rysů. Je to vždy rybka hejnová která by se neměla chovat v počtu menším jak pěti kusů. Čím více tím lépe, pokud jich bude hejno alespoň o 10-ti kusech budou to rybky které nejčastěji uvidíme, v opačném případě se budou schovávat někde za trsem rostlin. Pokud rybky nebudou mít správné podmínky pro chov určitě nebudou tak krásné vybarvené. Samozřejmě u dánia pruhovaného se to neprojeví tak razantně jako u Dánia Myanmarkého (Danio Choprae). Všechny formy dánií jsou rybky, které přijímají potravu z hladiny a mají k tomu uzpůsobenou tlamku. Rybky se téměř neustále pohybují, nejsou v žádném případě klidné, jsou to neúnavní plavci, kteří můžou působit někdy až rušivým dojmem. Proto by si každý kdo si je chce pořídit, měl zvážit zda chce mít v akváriu neustávající pohyb, nebo tam chce mít klidné ryby. V nádrži se budou zdržovat nejčastěji těsně pod hladinou, nebo ve střední partii akvária. U dna je uvidíme plavat jen když hledají potravu nebo se třou v trse mechu. Pro dánia není důležitá výška akvária, ale jeho délka. Dánií pruhovanému bude stačit délka k plavání i okolo 50 cm, ale Dánii Malabarskému (Brachydanio Aequipinnatus) by bylo velmi malé, ideální je od 1 metru.

Rozmnožování Dánií 

není nijak velmi složité, má-li chovatel k dispozici zdravé dospělé ryby a dodrží pár základních požadavků jde to téměř samo. Náročnost se samozřejmě liší od druhu, Danio rerio je naprosto vzorným příkladem ryby která k rozmnožení potřebuje jen velmi málo ( odchov se zdaří i v nádrži 15x10x15 / DxHxV ( doporučuji však samozřejmě větší ). Naopak Danio Malabarské musí mít reprodukční nádrž minimálně 50x20x25. Jinak je procento úspěšného vytření mizivé. Pokud máme nádrž dostatečně velkou pro daný druh, měla by být zbavena všech nečistot a případných škůdců. Voda v nádrži by měla být měkká až polotvrdá 5 až 15 stupňů německé tvrdosti s Ph okolo 6,5. Základním pravidlem je že voda bude čerstvá alespoň z 50%. Všechny druhy Dánií jsou velkými požírači svých jiker a milovníky proudící vody, proto do nádrže dáme třecí rošt a dostatečně silný vzduchovací kamínek. Třecí rošt je nezbytnou součástí reprodukční nádrže, bez něj přijdeme bud o všechny, nebo většinu jiker. Jako rošt můžeme použít téměř cokoli co bude pro svůj účel vhodné.

Do nádrže je dále velmi vhodné, dát nějaké jemnolisté rostliny ( některé druhy Dánií je vůbec nepotřebují ), jako je jávský mech nebo připevněnou ricii. Po té co máme nádrž připravenou, dáváme do ní nejdříve samce a i s několika denním zpožděním teprve přidáváme samice ( u reria klidně spolu, u Choprae raději za 2 dny. Pokud chováme po celou dobu pohlaví odděleně, je doba za kterou přidáváme samičky o polovinu kratší. Rybky by jsme ke tření měli vysazovat v podvečer. Ke tření pak dochází ráno nebo večer následující den. Pokud nedojde ke tření do tří až 4 dnů, rybky vrátíme do jejich původního domova. Po celou dobu co jsou rybky v reprodukční nádrži se nekrmí, hlavně z důvodu udržení čistoty vody. U všech Dánií při tření platí, že se sameček snaží dostat pod bok samičky a snaží se zaklesnout ohnutě přes její hřbet. To je okamžik, kdy jsou jikry uvolňovány a samec je ihned oplodňuje.U každého druhu může tření trvat jinou dobu od 3 do 48 hodin, ihned po tření se rybky odloví a vyndá se z nádrže třecí rošt. Zvedne se síla provzdušňování tak aby byl dostatek kyslíku a voda dostatečně ovívala jikry. Z jednoho výtěru při počtu 5 samic můžeme očekávat okolo 1000 jiker ( u Choprae maximálně 200 kusů).

Doporučuje se do vody přidat i přípravek proti plísni ale jen v opravdu malém množství, při předávkování se jikry nevyvinou. Plůdek se z jiker začne líhnou v závislosti na teplotě vody za 48 až 60 hodin, ideální teplota vody je 26 stupňů, maximálně však 27 stupňů a minimálně 23 stupnů. Čerstvě vylíhnuté rybky visí na stěnách akvária zhruba 24 až 48 hodin (výjimka Danio Choprae - rybky leží z 90% na dně a jsou ve vývinu značně pomalejší ), poté se po nádrži rozplavou a to je čas na jejich první krmení. Tady už musí chovatel dopředu vědět zda mu jde o kvalitu ryb nebo o kvantitu. V případě že chce odchovat 90% rybek, krmí hned od začátku prachovým krmivem, nebo vařeným žloutkem. Pravděpodobně přežijí všechny rybky i ty slabější, časem bude muset potěr třídit podle velikosti. Těm co jde o kvalitu rybky krmí až kdy jsou všechny rozplavané a to planktonem, který slabší jedinci nedokážou chytit. Při tomto způsobu je úspěšnost odchovu okolo 60% ale rybky jsou silné a vhodné do dalšího chovu. Zhruba za týden až 14 dní mají rybky velikost při které jsou již schopny chytit živé, čerstvě vylíhnuté artemie. Pokud jsou dobře krmeny, mají za 3 měsíce již prodejní velikost. Dospělosti rybky dosahují za 4 až 6 měsíců v závislosti na druhu.

Spousta chovatelů se s Dánii snaží experimentovat v podobě křížení druhů mezi sebou. V zásadě to není nic složitého pokud někdo chce dánia která vypadají jinak než ty běžná. Pokud jde o křížení, platí i tady že dominantní bude barva i stavba od samce z 90%. Pár obrázků od těch co vědí co dělají. Vyšlechtit celé černé nebo bílé dánio je opravdu už vědecký výzkum nikoli zkouška na slepo. I když se z vašich pokusů podaří vypěstovat něco co nikdo nemá neznamená to že se tato rybka bude dál množit a že její znaky zůstanou v původní verzi.